Byl to přece ten samý muž, který mi kdysi s vážnou tváří sliboval, že během mateřské budu v bezpečí, jako bych stála za neprůstřelnou zdí.
Máma dorazila krátce po sedmé ráno. Jakmile zahlédla mé nateklé oči, beze slova postavila na stůl lahev mléka a plato vajec.
„Nech toho,“ utnula mě dřív, než jsem cokoli řekla. „Brečením hypotéku nesplatíš. O malého se postarám, jak dlouho bude potřeba. Ty si sežeň práci. Jakoukoli. Špinavou, těžkou, klidně podřadnou — je mi to jedno. Musíš ukázat zuby, Simono.“
Pustila jsem se do hledání okamžitě. Velké firmy jsem rovnou vynechala — ženy po rodičovské bez čerstvé praxe berou jako riziko. Volala jsem do malých kanceláří, vytahovala staré kontakty, obnovovala dávno zapomenutá spojení. Kolem poledne se konečně usmálo štěstí: spolužačka z vysoké, která provozovala drobný obchod s náhradními díly, si postěžovala, že se topí v papírech.
„Simčo, peněz moc není,“ upozornila mě otevřeně. „Práce je jednotvárná, účetnictví rozhozené. Když to ale zvládneš, budu ti přihazovat další zakázky.“
Souhlasila jsem bez váhání.
V noci, když Ladislav Bednář tvrdě spal, otevřela jsem jeho notebook. Potřebovala jsem přístup do našeho společného bankovního účtu — toho, který si prozíravě před měsícem přepsal na své telefonní číslo. Heslo nezměnil roky. Použil datum naší svatby. Typické: pohodlnost až do morku kostí.
Po přihlášení mi přejel po zádech mráz. Účet, který jsem považovala za rezervu na nejhorší časy, zíval prázdnotou. Zato výpis byl plný pohybů: kavárny, obchody se spodním prádlem, květinářství s přehnaně noblesním názvem. A jako poslední rána — rezervace pokoje ve venkovském hotelu na nadcházející víkend. Pro dvě osoby.
Otevřela jsem i jeho e-mail, uložený přímo v prohlížeči. V konceptech čekala zpráva realitnímu makléři: „Mohu dát byt do nabídky. Manželka je informovaná, s odhlášením nebude problém, stejně se chystá odstěhovat k matce.“
Zvedl se mi žaludek. Nešlo jen o nějaký románek. Systematicky připravoval moje vymazání z vlastního života a oddělené peněženky byly jen prvním krokem, jak mě zbavit posledních zbraní před bojem.