„Michaelo, nevolala ti dneska moje máma?“ nakoukl Patrik Kratochvíl do kuchyně, kde si chtěl narychlo něco zakousnout a zároveň probrat blížící se oslavu.
„Ne, proč by měla? Stalo se něco?“ podivila se Michaela Kratochvílová a odložila utěrku.
„Psala mi odpoledne. Chystá kolaudaci bytu a zve celou rodinu. Přijedeme v sobotu? Sejdou se všichni.“
Michaela se na chvíli zamyslela. „Asi ano… Jen budeme muset vymyslet dárek. Co by se jí hodilo? Nějaká sada nádobí? Lampa? V novém bytě přece začíná od začátku,“ nadhodila a tázavě se na manžela podívala.
Patrik si povzdechl. „Ptal jsem se jí. Řekla, že chce peníze. Prý si všechno zařídí podle sebe, nábytek ani vybavení nepotřebuje.“
Z Michaely rázem vyprchalo nadšení. V rodinném rozpočtu bylo napjatě už tak a doufala, že vystačí s něčím skromnějším. Daniela Zemanová však měla zjevně jiné představy.
Patrik si všiml, jak jí klesla nálada. „Nedělej si starosti. Něco vymyslím, když tak si půjčím,“ snažil se ji uklidnit.
„Ale jen rozumnou částku, ano? Jak to potom budeme splácet? Eliška Kratochvílová potřebuje na jaro nové oblečení,“ nedořekla Michaela, přesto z jejího hlasu zaznívaly obavy.
„Dobře. Máma ví, že jsme na tom teď složitě. Snad to pochopí.“
Daniela Zemanová si byla vědoma, že mladí nemají lehké období. Firmu, kde Patrik několik let pracoval, nedávno zrušili a téměř půl roku byl bez zaměstnání. Teprve před měsícem nastoupil jinam, ale výplata zatím nebyla nijak vysoká.
„Nechcete si ode mě půjčit? Ráda vám pomůžu,“ nabídla jim už dříve Daniela Zemanová.
„Děkujeme, ale to nebude potřeba. Zvládneme to sami,“ odpověděla Michaela s mírným úsměvem a snažila se, aby její hlas zněl jistě a klidně.