„Bydlet budeme u nás doma,“ začal Radim Králík opatrně, „ale chci tě předem upozornit – moje máma je sice hodná ženská, jenže má potřebu radit úplně do všeho. Někdy je toho až moc. Zkus si to nebrat osobně a moc to neřešit. Stejně budeme oba od rána do večera v práci. A večery? Ty přece trávíme většinou s přáteli nebo někde venku. Dokud nemáme děti, není důvod sedět doma, nemyslíš, Terezo?“
Podíval se na ni tak nejistě, až jí ho bylo líto. Tereza Malíková přikývla a pousmála se.
„Neboj se. Zvládneme to. Víš přece, že s lidmi vycházím dobře a hádky nevyhledávám. Nemám potřebu se s někým přít.“
Radim si viditelně oddychl. Bylo zřejmé, že tohle téma v sobě nosil už delší dobu a přemýšlel, jak ho otevřít.
Nedávno podali žádost o sňatek, ale se svou matkou ji zatím neseznámil.
Oba pracovali v opravárenském závodě na železniční vagóny na okraji města. Chodili spolu už několik let a teprve teď dozrál čas k rozhodnutí, že svůj vztah posunou dál.
Se svatbou otáleli hlavně proto, že Tereza bydlela u rodičů v malém bytě nedaleko továrny. Radim zase dojížděl z centra – vlakem to měl rychlé a pohodlné. Jenže otázka společného bydlení zůstávala viset ve vzduchu. Kam půjdou po svatbě?
Na hypotéku neměli naspořeno a vyhazovat peníze za nájem se jim zdálo zbytečné.
Dvakrát do roka spolu jezdili k moři. Jejich vztah obstál ve zkoušce času – nejenže se jeden druhého nepřejedli, ale naopak čím dál víc toužili sdílet každodenní život pod jednou střechou.
Přesto se oba zdráhali udělat ten poslední krok. Radim nespěchal s představením Terezy své matce a ona sama také necítila potřebu zvát ho hned k sobě domů.
Když Radim zvážil všechny možnosti, došlo mu, že pokud teď couvnou, mohou se v tomhle stavu točit ještě roky. Bylo nutné udělat kompromis. A tak se odhodlal a požádal ji o ruku. Nebyl žádný boháč, aby mohl nastávající hned nabídnout nový byt. Byl to obyčejný chlap, který se snaží postavit na vlastní nohy.
Tereza souhlasila bez váhání – o budoucnosti spolu mluvili už dávno.
Jenže po jeho varování ohledně Ivany Křížové se jí v hlavě začaly rojit pochybnosti. V práci totiž kolegyně neustále vyprávěly historky o tchyních, ze kterých běhal mráz po zádech.
Třeba Lenka Bartošová se nedávno rozvedla a tvrdila, že její tchyně k tomu výrazně přispěla. Na druhou stranu, Lenka si také nenechala nic líbit – na jedno slovo odpověděla třemi. A přesto to skončilo rozchodem.
Dokáže ona sama zachovat klid, kdyby si na ni Ivana Křížová začala zasedat? Udrží jazyk za zuby, když ji něco popudí?
Nebylo by jednodušší nechat všechno při starém?
Vždyť jim je spolu tak dobře. Každou volnou chvíli tráví bok po boku. O víkendech vyrážejí na krátké výlety, objevují nová města, chodí do divadla na představení a do kina na premiéry. Jejich dny jsou plné radosti a lehkosti – a právě to si Tereza začínala bát ztratit.