„…nepřinášejí vůbec nic. Letíš tam zbytečně.“
Petr Bednář k ní pomalu zvedl pohled. V očích se mu usadil strach, jaký u něj ještě neviděla.
„Kateřino, počkej. Můžeme se domluvit. Netušil jsem, že ty… že to skutečně dokážeš… Myslel jsem jen…“
„Myslel sis, že to vzdám,“ skočila mu do řeči. „Že bez tvé firmy nemám šanci. Že se budu do smrti litovat, že jsem odešla.“
Naklonila se k němu blíž. Hovořila tiše, ale každá věta dopadala tvrdě a neúprosně.
„Já jsem ale pracovala. Dva roky. V nevytopené hale, bez jistoty peněz, s minimem spánku. Věřila jsem tomu, co vyvíjím. Ty ses mi smál. A dnes stojím tady já. A ty? S podnikem na kolenou a s cizími investicemi, které nebudeš mít z čeho splatit.“
„Kateřino, prosím…“
„Varovala jsem tě už u soudu,“ pokračovala. „Říkala jsem, že sám to neutáhneš. Že vývoj není jen složka papírů, ale živý organismus, o který je třeba pečovat. Neposlouchal jsi. Pro tebe jsem byla jen hysterka.“
Narovnala se a ustoupila o krok.
„Sbohem, Petře.“
Miroslav Krejčí podržel dveře. Kateřina Čermáková vyšla na plochu letiště. Studený vítr jí prudce rozcuchal vlasy. Asi dvacet metrů od nich stál menší bílý letoun s modrým pruhem podél trupu.
Neohlédla se. Po schůdcích vystoupala nahoru a zmizela v kabině. Uvnitř panovalo ticho a měkké světlo. Letuška se na ni usmála a nabídla jí místo u okénka.
Posadila se. Dlaně se jí stále lehce třásly. Sevřela je, pak znovu uvolnila a zhluboka se nadechla.
Před dvěma lety stála sama v prázdné laboratoři na okraji města a přemýšlela, jestli to vydrží. Jestli to má smysl. Jestli obstojí bez něj.
Obstála.
Letadlo se začalo pomalu rozjíždět po ranveji. Kateřina sledovala přes okénko, jak budova terminálu mizí v dálce. Někde tam zůstal Petr s telefonem v ruce a s vědomím, že všechno právě skončilo.
Ona však mířila dál.
Ke svému životu. K tomu, který si vybudovala sama. Bez svolení. Bez cizího podpisu pod smlouvami.
Stroj se odlepil od země. Zavřela oči. Uvnitř bylo nezvyklé ticho. Po dlouhé době skutečné ticho.
Mohla se tehdy zlomit. Uvěřit, že bez něj nic nedokáže. Mohla kapitulovat.
Neudělala to.
A to mělo větší cenu než jakákoli smlouva.
Větší než peníze.
Otevřela oči a zadívala se na oblaka pod sebou.